Po jepičím životě na hlavní stránce mi článek zmizel, a od adminů jsem obdržel tuto zprávu:
Dobrý den, Váš článek http://vaclavdlouhy.blog.idnes.cz/c/634578/kokotstarygmail-com.html jsme byli nuceni stáhnout do sekce „Soukromý blog“, která se nezobrazuje na hlavní straně Blogu iDNES.cz. Text totiž odporuje Kodexu blogera hned ve dvou bodech: „Na titulní straně Blogu iDNES.cz nemohou být texty, které mají v perexu nebo titulku grafické prvky, jejichž cílem je nepřiměřeně přitáhnout pozornost na článek (např. titulek VELKÝMI PÍSMENY, speciální znaky v titulku, texty jinou barvou atd.).“ „Na titulní straně Blogu iDNES.cz nemohou být texty obsahující vulgarismy (zvláště v titulku a perexu),pokud není vulgarismus ojedinělý a nevyhnutelný pro celistvost textu.“ Více viz Kodex blogera: http://info.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=30939 Pokud článek upravíte a dáte nám vědět, rádi ho na homepage vrátíme (s původním časem vydání). Děkujeme za pochopení.
V celém znění to nechávám úmyslně , protože myslím, že není od věci si ten zmiňovaný kodex připomenout, kdo a kdy jsme ho naposled pozorně četli ? Stejně jako deklaraci autorských práv, když si stahujeme nějaký program. Kdo ví co tam vlastně je, ale kliknout na: Ano, souhlasím děláme asi všichni, nebo skoro všichni.
Název článku velkými písmeny, jsem paradoxně zvolil naschvál, protože jsem myslel že adminům bude spíš vadit pokud bude v názvu hypertextový odkaz, moje hloupost , a tímto se adminům omlouvám.
Ohledně vulgarit, resp. jedné , byť opakovaně zmiňované, domnívám se že je skutečně nezbytná pro zachování smysluplnosti celého blogu. Ostatně posuďte sami, pokuď to tedy stihnete :-) :
KOKOTSTARY@GMAIL.COM
Aplikace. Registrace. Zadejte heslo. Heslo musí obsahovat malé a velké písmena, číslice a znaky. Aplikace se aktualizuje. Vítejte. Kupte si nové pyžamo. Kupte si pozemek v Horní Dolní. Kupte si kočkodána. Zadejte heslo. Systém pracuje. Nesprávné heslo. Zadejte heslo znovu ( Trhněte si )
Před pár lety jsem přišel o svojí poslední tlačítkovou Nokii. Vcelku obligátně. Žbluňk a vydal jsem se hledat nějaké klacíky, jak ji z té záchodové mísy dostat. Resuscitace v troubě nepomohla , a tak jsem rozbalil zapomenutý nevhodný dárek v podobě chytrého telefonu (.. s androidem) .
Po krušných začátcích jsem se se svým htc vcelku sžil. Nezbavil jsem se sice nepotřebných zpráv, kurzů akcií, přehledů počasí, my boxů a jiných my... a spousty dalších záhadných aplikací , jejichž funkci jsem nepochopil zřejmě proto, že požadovaly přístup k mým kontaktům , aktuální poloze, fotkám, mailům, smskám a aktuálnímu stavu mé stolice, což jsem jim , jako staromódní citlivka na soukromí, odmítal povolit a sdělit. Ale telefonovat jsem se s tím naučil.
Dokonce jsem našel i některé vychytávky. Například Whats app. Pravda, seznámení nebylo jednoduché. Ukázalo se , že si Whats app můžu pořídit pouze prostřednictvím zrůdnosti s odporným názvem Můj obchod. Co to je za blbost?, vždyť já nic kupovat nechci ! Kromě pitomého názvu má ta stvůra ještě další odpornost, a to požadavek na účet u gmail.com.
Mail na Seznamu mám od roku 1999, tj. od doby, kdy dnešní ajťáci ještě sbírali pokémony v mateřské školce. A nevidím důvod proč ho měnit. Ale pokrok nezastavíš, a tak i já jsem se vzdal. Pravda neobešlo se to bez amoku ( s velkým A) , a tak můj mail byl cyrylaCMG@gmail.com, a přístupové heslo obsahovalo snad všechny existující znaky,písmena, symboly, čísla, smajlíky a kryptogramy , které měl můj telefon k dispozici. Heslo jsem samozřejmě okamžitě zapomněl.
Netuším , kdo a co psalo Cyryle, ale já to nečetl. V této symbióze jsme žili zhruba rok. Pak mi Cyryla začala vyhrožovat , že se nutně musí aktualizovat. Nechávalo mě to chladným, i když mě každé ráno telefon vítal výstražným vykřičníkem, že Cyryla nutně potřebuje ... Pak se k Cyryle přidal i Whats app.
Nevzrušovalo mě to, podobně jako : „ závěry XVII sjezdu KSČ ( pozn. historika - tehdy bez M) splníme“.
První to bohužel vzdal Whats app. A já zjistil, že se Cyryly jen tak nezbavím.“ Chceš se aktualizovat ?, naval heslo panáčku.Hahaha! Vyzkoušel jsem všechno, přiznal jsem se ke ztrátě hesla, a to nejmíň pětkrát, udal jsem datum narození tchyně tetičky mé babičky, velikost bot, počet nemanželských dětí , své oblíbené jídlo, restartoval jsem co se dalo, zkoušel nové účty, ale Cyryla byla jak stalkerka, když ne já, tak ani Bartáčkovi.
Nakonec se Google smiloval, dejž mu Pán další dividendy, a povolil mi novou adresu a to: kokotstary.
A to je důvod proč píšu tento blog, já jsem totiž sedmička.
A tak mi tímto dovolte pozdravit kokotystare č. 0-6.
Androidu by Google Zdar! Váš kokotstary7@gmail.com.